Nepublikováno

* * *

Někdy se mi o tobě zdá.
A pak se probudím
a snažím se nemyslet
na stíny, které nevrháš.

Někdy...

       ...někdy máš jméno.


       (Už dávno nemíváš.)

 

 

 

 

 

 

* * *

Tolik bych ti toho
                         chtěl říkat
A jdeme spolu nocí
                        a ty mi vyprávíš

(A každým stínem pohnutí
A každou puklinou
A každým zacelením
"Neříkej to," šeptáš.
"Ze všech, ty ne...")

A tak nic neříkám.
Bože, jak moc vše mlčím!

 

 

 

 

 

 

 

 

* * *

Byli jsme zde již mnohokrát
a dělali věci, z nichž by
i nebe
                           (peklo)
děsilo se
                           (jihlo)
hrůzou
                          (zalíbením)

A nalézal jsem
                          (ne, to ty jsi odkrývala)
A poznával jsem
                          (ne, to ty jsi poznávala)

A věděl jsem
     že až sem zítra
            vstoupíme poprvé

                                  že přijmu vše

 

 

 

 

 

Lucká válka

Povídka obsadila v roce 1993 ve čtvrtém ročníku literární soutěže O cenu Jima Dollara pořádaného SF klubem Spectra pro autory do osmnácti let první místo. Obhájil jsem tak prvenství z předchozího roku (viz povídka Lucie) – účastnit se dalších ročníků mi již nedovolil věk. Pravdou je, že v daném roce se soutěže účastnil jen nízký počet soutěžících. Povídka vzešla z plánovaného projektu SF Gangu The Animal Farm Karlovy Vary na téma Kosmovy Lucké války. Projekt se nikdy neuskutečnil. Těžko rozhodnout, zda jde o historizující fantasy či o pseudohistorickou prózu s fantastickými prvky. Pravdou je, že mi dějová osnova daná Kosmou pomohla udržet příběh pevně v rukách, ač šlo o do té doby o mou nejrozsáhlejší práci. Namísto malé osady Žalanů jsem vytvořil větší Loučku, hrdina Chor není hospodářem Strbou, Mlada, jeho manželka, pak není původem zajatá Češka a macešino varování není opředeno kouzly „Mlha přede mnou a mlha za mnou.“ Snažil jsem se o „racionalizaci“ a „odkouzlení příběhu“. Povídka dosud nikde nevyšla. Text Lucké války od Kosmy na Wikimedii: http://cs.wikisource.org/wiki/Staré_pověsti_české/Lucká_válka


Příloha: 

Úřad pro smysluplnou existenci

Podle této krátké povídky o jednom občanovi a jeho občanské povinnosti vznikl v roce 1996 též krátký hraný film amatérského střihu. Carola B' povídku ohodnotila jako "Slušné fanzinové dílo".


Marlen


Už vám pijí krev pararomance? Už vás drtí neohrožení hrdinové? Kde až je hranice násilí a vkusu? Kde až je hranice zábavy a pulpu? A kde začíná pokrytectví žánrového mainstreamu tištěných médií a kde končí manipulace (nejenom čtenářem)? Co a jak lze z běžné reality přetransformovat v realitu literární? A s jakými následky pro čtenáře a s jakými následky pro autora? Experimentální povídka z roku 2012 odeslaná s jistou mírou zlomyslnosti a zvědavosti do soutěže Daidalos. Čtyřicet normostran, půl roku práce, k 12.1.2014 třináct čtenářů. V tuto chvíli je povídka uzamčená a není k volnému šíření povolena.

U bran mé pýchy


Experimentální povídka z roku 2011 napsaná na zakázku Tondy Kudláče pro antologii "Cáry rubáše". Po zvážení všech pro a proti jsem ji nakonec z nabídky stáhl - obávám se, že by si s ostatními duchařskými povídkami obsaženými v antologii ošklivě ubližovala. V tuto chvíli je povídka uzamčená a není k volnému šíření povolena.

Bajka třetí: Co si myši vyprosily u Měsíce

Bajka, jíž jsem napsal pro svou neteř Danielu Bílkovou někdy ke konci devadesátých let.

Bajka první: O blbounovi

Bajka, jíž jsem napsal pro svou neteř Danielu Bílkovou někdy ke konci devadesátých let.

19. 11. 1999

Stránky

Subscribe to RSS - Nepublikováno